V roce 2020 vydává Ensemble Opera Diversa v pořadí třetí CD se skladbami Jana Nováka, tentokrát ve spolupráci s klavíristkami Kristýnou Znamenáčkovou, Lucií Pokornou a Pavlou Markovou a kytaristou Vítem Dvořáčkem.
CD Jan Novák vol. 3 obsahuje poslední z dosud nenatočených kompozic Jana Nonáka pro smyčcový orchestr, v tomto případě koncerty pro kytaru a klavír čtyřručně. Concentus Eurydicae pro kytaru a smyčce uvedl Ensemble Opera Diversa poprvé v roce 2017 se sólistou Rubénem Parejo a dirigentem Robertem Ferrerem v Brně i ve španělské Valencii. Energický Concentus biiugis pro čtyřruční klavír a smyčce pak soubor uvedl poprvé v roce 2019, účinkovaly Kristýna Znamenáčková a Lucie Pokorná (Schinzlová) pod taktovkou Gabriely Tardonové. Studiový snímek ve stejném obsazení vznikl jen krátce po koncertním provedení. Album doplňuje rozverný cyklus variací na moravské lidové písně Rustica Musa II v podání Kristýny Znamenáčkové a Pavly Markové, dostupný dosud jen z nahrávek zahraničních interpretů.
Vladimír Maňas
Nahráno v sále Konventu Milosrdných bratří v Brně ve dnech 12. 5., 12. 11. a 25. 11. 2019.
hudební režie: Tomáš Řezníček
zvukový mistr: Lukáš Dolejší
Jan Novák vol. 1
Jan Novák vol. 2
foto: Tomáš Znamenáček
Jan Novák (1921–1984):
Concentus biiugis pro klavír čtyřručně a smyčcový orchestr (1977)
Concentus Eurydicae, sette tempi per chitarra ed orchestra d’archi (1971)
Rustica Musa II, 8 divertimenti su canzoni popolari morave, per pianoforte a 4 mani (1975)
CD v ceně 200 Kč (+ případné poštovné, osobní předání možné v Brně) k dostání na našich koncertech a představeních nebo k vyžádání u diversní produkce:
Jiří Čevela: +420 774 524 962, cevela.jirka@seznam.cz
Dominika Nováková: +420 720 175 103, domca.volfova@seznam.cz
Nahrávku recenzovali Lukáš Pavlica pro portál Brno – město hudby, Rebecca Grosschmidtová pro časopis Musicologica a Vítězslav Mikeš pro časopis Harmonie.
V roce 2022 vzniklo ve spolupráci s britským nakladatelstvím Toccata Classics nové vydání našich nahrávek
hudby Jana Nováka, konkrétně z prvního a třetího novákovského CD. Nahrávky pod taktovkou Gabriely Tardonové jsou díky tomu dostupné i na zahraničním trhu širšímu spektru posluchačů.
Informace o novém vydání naleznete na https://toccataclassics.com/product/jan-novak-orchestral-
music-volume-one/
O skladbách:
Ačkoliv Novákovým ideálem bylo zůstat skladatelem na volné noze, v několika životních epizodách byl existenčními okolnostmi nucen pracovat jako korepetitor nebo učitel klavírní hry. Během pobytu v Itálii působil společně se svojí ženou Eliškou v letech 1969–1973 jako pedagog na hudební škole v Roveretu. Jako skladatel toto období reflektoval několika klavírními cykly v lehčím stylu: Rondini, Puerilia a Rustica Musa I. Poslední jmenovaná sbírka z roku 1973 přináší 25 etud na témata moravských lidových písní. Je výsledkem Novákovy práce s lidovými písněmi, které si nechal do Itálie poslat rodinou a dlouhodobě se zabýval jejich studiem, úvahami o jejich harmonické stránce a vztahu k Leoši Janáčkovi, Františku Bartošovi či Vítězslavu Novákovi. Ve volných chvílích se dokonce bavil zvukomalebnými překlady prostonárodních písňových textů do latiny. Rustica Musa II vznikla v roce 1975 přepracováním osmi lidových písní pro klavír na čtyři ruce. Tím Novák navázal na éru působení klavírního dua, které v Brně utvořili s manželkou Eliškou, nyní ovšem z ryze praktických důvodů v podobě pro jeden klavír. V polovině 70. let už Novákovi cestovali po Evropě s koncertním programem pro čtyřruční klavír složeným z hudby vlastní i českých skladatelů a Jan pracoval na instrumentaci tohoto cyklu pro velký orchestr.
Několik skladeb věnoval Jan Novák v italském exilu také kytaře. Mezi nimi je nejoriginálnější zhudebnění Apiciovy kuchařky, kde se za doprovodu tohoto nástroje zpívá o selátku, klobáskách a připíjí se vínem. Concentus Eurydicae (tedy Koncert pro Eurydiku) má doslovný podtitul „sedm časů pro kytaru a smyčcový orchestr“. Zkomponován byl v roce 1971 a tiskem vyšel u „dvorního“ Novákova exilového nakladatele Zanibona v Padově o rok později. Orfeovskou látkou se v té době Novák zabýval poměrně intenzivně, například v kantátě Orpheus et Eurydice (1970) pro soprán, violu d´amore a klavír na Vergiliův text. Sólový nástroj nemá před smyčcovým orchestrem nutně sólovou roli, v některých případech je pouhou součástí orchestru a občas ho dokonce doprovází. V několika větách se objevují sóla houslí a ve větě věnované měsíci parafrázuje v sólové kytaře Beethovenovu Sonátu měsíčního svitu. V rychlejších rytmizovaných větách je patrný (jak bývá u Nováka zvykem) vliv jazzové harmonie a rytmiky, pomalejší mají postimpresionistický ráz.
V průběhu 70. let se Jan Novák věnoval komponování skladeb, které byly určeny k okamžitému provedení nebo vydání tiskem. Rozsáhlejší kompozice představovaly luxus, který si z existenčních důvodů mohl dovolit jen výjimečně. V květnu 1975 Novák v korespondenci píše, že začíná pracovat na koncertu pro klavír na čtyři ruce. Zhruba dvacetiminutový Concentus biiugis (doslova Dvojspřežní koncert) dokončil následujícího roku a Zanibon jej vydal v roce 1977. Výsledkem je neuvěřitelně invenčně bohatý a barevný koncert, jedno z nejlepších děl Jana Nováka vůbec. Ve zvuku je jen obtížné rozlišit, že se nejedná o dva klavíry. Dílo zralého skladatele obsahuje četné reminiscence nejen na Martinů, ale i na Stravinského či moravskou cimbálovou hudbu. Cyklus otevírá hybná věta s typickými synkopizacemi. Lyrickou druhou větu s postimpresionistickým úvodem a navazující quasi improvizací nad kráčejícím basem následuje zpočátku stroze motorická věta, která ovšem posléze přechází do křehkých sól houslí i klavíru. Navzdory komornímu obsazení se jedná o velký koncert pro dva sólisty v pravém slova smyslu.
Martin Flašar
CD vychází za finanční podpory Ministerstva kultury, statutárního města Brna a programu Partnerství OSA.
