Nirmal Hridaj Františka Emmerta

Ensemble Versus & Vox Iuvenalis v bazilice na Starém Brně

Renesanční moteta v konfrontaci s novými skladbami Františka Emmerta z cyklu Nirmal hridaj.

úterý, 21. 10. 2014 v 19.30

bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně

koncert recenzoval Boris Klepal pro portál město hudby

záznam skladeb F. G. Emmerta na soundcloud

V bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně se 21. 10. 2014 za účasti autora uskutečnil unikátní koncert dvou spřátelených sborů ze dvou chrámových kůrů. Ensemble Versus z malého kůru provedl renesanční moteta Josquina Desprez, Heinricha Isaaca, Carla Gesualda da Venosa a dalších autorů, zatímco na velkém kůru umístěný sbor Vox Iuvenalis se zhostil skladeb Františka Emmerta z cyklu Nirmal hridaj (2010). Přímo pro tento projekt vznikla nejmladší část Emmertova cyklu, zhudebnění osmého žalmu pro dva sbory a soprán Psalmus 8 (2013). Sólového partu se ujala vynikající sopranistka Hana Škarková, která v minulosti uvedla již více skladeb téhož autora.

Program

Josquin Desprez: Gaude Virgo / Ensemble Versus

František Emmert: Gaude Virgo / Vox Iuvenalis, Hana Škarková

Heinrich Isaac: Resurrexi / Ensemble Versus

František Emmert: Resurrexi / Vox Iuvenalis

Robert Parsons: Credo, quod redemptor meus vivit / Ensemble Versus

František Emmert: Credo, quod redemptor meus vivit / Vox Iuvenalis, Hana Škarková

Carlo Gesualdo da Venosa: Illumina faciem tuam / Ensemble Versus

František Emmert: Illumina faciem tuam / Vox Iuvenalis

František Emmert: Os justi meditabitur / Ensemble Versus

Anton Bruckner: Os justi meditabitur / Vox Iuvenalis

František Emmert: Žalm č. 8 pro dva sbory a soprán solo / Ensemble Versus, Vox Iuvenalis a Hana Škarková, řídí Jan Ocetek

Hana Škarková, soprán

Vox Iuvenalis, smíšený pěvecký sbor VUT, sbormistr Jan Ocetek

Ensemble Versus, komorní sbor pro duchovní hudbu, sbormistři Veronika Hrůzová a Vladimír Maňas

V roce 2010 jsem oslovil profesora Emmerta s prosbou o kompozici pro náš sbor Ensemble Versus. Připravovali jsme tehdy program konfrontující renesanční moteta se soudobým zhudebněním stejných textů. Profesoru Emmertovi jsem na jeho žádost dal na výběr texty, které přicházely v úvahu. Místo výběru však prohlásil, že se mu líbí všechny texty, a tak ještě téhož roku vznikl cyklus Nirmal hridaj, zahrnující původně šest motet. Náš Ensemble Versus však z celého cyklu nastudoval jen jedinou část, Os justi meditabitur (v tomto případě jako protipól stejnojmenné skladby Antona Brucknera), kterou v premiéře uvedl na Festivalu sborového umění v Jihlavě 2011. Ostatní skladby počtem hlasů a náročností přesahují možnosti malého sboru. Proto vznikl společný projekt se sborem Vox Iuvenalis, který se dlouhodobě věnuje soudobé tvorbě. Skladby Františka Emmerta edičně připravila Sofija Čolović v rámci své diplomové práce na Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. 

Vladimír Maňas

Cyklus smíšených sborů Nirmal hridaj je vypracován z jednotného materiálu a jednotnou kompoziční technikou. Pro každý jednotlivý sbor je materiál přizbůsoben a proměňován vzhledem k použitému textu. Použity jsou kánony v různých podobách, polymelodie ve vedení hlasů, harmonie v heterofonním pohybu. Rytmus čerpá z gramatiky latiny. Sedmidílný cyklus Nirmal hridaj (v bengálštině čisté srdce) jsem pojmenoval podle jednoho z domů Matky Terezy v Kalkatě, kde pečovala o nejchudší z chudých.

František Emmert

Všechny věty cyklu Nirmal hridaj jsou stavěny buď na principu střídání navzájem kontrastující polyfonní a homofonní sazby, nebo jejich společným souzněním v rámci polystratofonní faktury. Pro začátky jednotlivých vět je charakteristická poměrně jednoduchá faktura, která se postupně vyvíjí a zhušťuje buď přidáváním hlasů, nebo jejich štěpením. 

V celém cyklu hraje velmi důležitou roli polyfonní sazba, při níž akordy vznikají jen jako druhotný výsledek samostatného vedení hlasů. Vokální věty cyklu jsou vystavěny převážně na principu flexibilní diatoniky, přičemž je patrné vyhýbaní se tonálnímu ukotvení. Tonalita je přítomná pouze v několika případech za účelem vytvoření kontrastu. 

Hudební výraz vět bývá často obohacen témbrovými možnostmi hlasů. Kromě zpěvu se zde objevují i méně tradiční způsoby přednesu textu. Využita je zde technika echa, přednes textu šeptem (susurrando), zpěv se zavřenou pusou (a bocca chiusa) či dechové glissando. K dosažení zajímavého barevného efektu skladatel užívá také rozdělení melodie mezi různé hlasy a často nechává po sobě zaznít nejnižší a nejvyšší hlas, respektive bas a soprán. 

Sofija Čolović