Soudobá chrámová hudba (Zagar, Kyas, Graham)

Premiéra projektu proběhla 16. září 2013 v kostele sv. Augustina v Brně

Třetí společný projekt smyčcového orchestru EOD a komorního sboru Versus nastudovaný a dirigovaný Tomášem Krejčím. Pro tuto příležitost napsal Ondřej Kyas kratší skladbu pro smyčce s názvem Introitus. Šestidílná kantáta Apocalypsis Ioannis pro smyčce, sbor a sóla slovenského skladatele Petera Zagara (nar. 1961) vznikla v roce 1997. Přívlastkem „překvapivě konsonantní“ tuto skladbu ve svém komentáři k dílu slovenských skladatelů (blíže viz His Voice 1/2008) charakterizoval skladatel Jaroslav Šťastný alias Peter Graham (nar. 1952). Jeho Sonata da chiesa pro smyčce vznikla ve stejném roce jako Zagarova Apokalypsa. Zařazení Sonaty na program koncertu vychází jednak z tradice chrámových sonát, užívaných zejména v období baroka při mešní bohoslužbě, ale také z určitých společných rysů všech skladeb, reflexe technik a kompozičních přístupů minulých staletí i spíše niterné duchovnosti. Paletu rozmanitých duchovních skladeb uzavírá radostná kantáta pro sbor a smyčce Magnificat, kterou v roce 2012 na základě své starší skladby vytvořil Ondřej Kyas pro Ensemble Opera Diversa.

Záznam Magnificat Ondřeje Kyase z premiéry 13. 6. 2012 v Červeném kostele v Brně zde.

Recenze Borise Klepala zde, pro portál OperaPlus napsal svou reflexi Ján Podracký (zde).

EOD_chramovy_FB

Program

  • Ondřej Kyas: Introitus pro smyčce (2013)
  • Peter Zagar: Apocalypsis Ioannis pro soprán a alt sólo, sbor a smyčce (1997)
  • Peter Graham: Sonata da chiesa pro smyčce (1997)
  • Igor Stravinský: Otče naš pro sbor a cappella (1926)
  • Ondřej Kyas: Magnificat pro sbor a smyčce (2012)

Účinkují

  • Smyčcový orchestr Ensemble Opera Diversa (koncertní mistr Jan Bělohlávek)
  • Ensemble Versus (sbormistr Vladimír Maňas)
  • Lenka Cafourková Ďuricová, soprán sólo
  • Ivana Píchová, mezzosoprán sólo
  • Tomáš Krejčí, dirigent

Komentáře autorů

Introitus by se dal charakterizovat jako další pokus o to, aby zvuk začal zářit svým vlastním světlem, podobně jako září postavy světců na středověkých obrazech, a aby se toto rozzáření trvalo a šířilo se dál. Objeví se i bolest – bolest z nemožnosti dosažení ideálu? Ondřej Kyas

Apocalypsis Ioannis, skladbu som napísal roku 1997 na objednávku agentúry RARA musica a s podporou Hudobného fondu. S odstupom času vidím, že jej podstatnou črtou nie je až tak jej otvorený príklon k tradičnému hudobnému jazyku, ale je ňou zdržanlivosť a odstup od výsostne dramatického textu Zjavenia sv. Jána. Vždy ma priťahovala skôr tichá meditácia (bez ezoterických súvislostí) nad drámou než vzrušená evokácia drámy. Týka sa nás apokalypsa? Podľa mňa ju už žijeme. Peter Zagar

Sonata da chiesa je pokusem o naplnění chrámového prostoru hudbou, jaká by se tam podle mých představ mohla hodit. Snažil jsem se v ní o vystižení „ducha baroka“ – nikoliv jako historického jevu, ale v původním smyslu (barocco = perla neobvyklého tvaru). Zároveň jsem se zkusil vžít do myšlenkového světa 17. století, aniž bych se příliš vázal na konkrétní projevy té doby. Ve skladbě pracuji sice s některými historickými hudebními prostředky, ale používám je svým způsobem. Tato hudba je tedy podivně pokroucená, svíjející se mezi protiklady nebe a pekla, sžíraná touhou, poháněná vášní, je krutě bezohledná i trpící úzkostí, je v ní pýcha i pokora, údiv i pokání. To všechno známe dnes taky. Jsme jiní než lidé tehdejší doby? Zůstává – přes všechny proměny času – lidská povaha stále stejná? Nebo rozumíme minulosti jen skrze naše vlastní zkušenosti? To jsou otázky, které si kladu. Sonata da chiesa je věnována mé dceři Apoleně. Peter Graham

Magnificat, původní verzi Magnificat jsem napsal v roce 1998 pro chrámový sbor mladých u sv. Augustina. Když jsme s Ensemble Opera Diversa chtěli před nedávnem skladbu opět provést, zjistil jsem, že bude nutné ji přepracovat. Po důkladné revizi první části jsem se nakonec rozhodl napsat novou skladbu, přičemž jsem použil některé motivy ze starší verze. Jednovětá kompozice svým rozčleněním odpovídá struktuře zhudebněného textu; její průběh se vyznačuje spíše plynulými oblouky než prudkými přeryvy. Orchestrální mezihry předznamenávají či „dotahují“ gradačně stavěné sborové fráze, jejichž melodika (a nepravidelná rytmika) je volně inspirována gregoriánským chorálem. V několika momentech se tím skladba vědomě přibližuje tvorbě estonského skladatele Arvo Pärta (kterou jsem měl příležitost několikrát poznat nejen jako posluchač, ale i interpret). Hudební jazyk Magnificat je poměrně prostý, jeho základem je diatonika církevních stupnic, na několika místech z výrazových důvodů chromaticky rozšířená. Ondřej Kyas

Augustin