13. září 2020, 19:00, Kaple bývalé káznice na Cejlu, Brno
Konfrontace duchovních skladeb dvou renesančních velikánů v podání vokálního kvintetu, cinku a dvou trombónů v akusticky mimořádném prostoru vězeňské kaple na brněnském Cejlu.
PROGRAM
Thomas Stoltzer: Benedicam Dominum in omni tempore
Benedicam Dominum – Venite filii, audite me – Oculi Domini super iustos – Clamaverunt iusti
Josquin Desprez: Ave Maria, Virgo serena
Thomas Stoltzer: Ave Maris stella alternatim
Thomas Stoltzer: O admirabile commercium
Thomas Stoltzer: Herr, wie lang willst du mein sogar vergessen?
Josquin Desprez: Stabat Mater dolorosa
Stabat Mater – Eia Mater
Josquin Desprez: Gaude Virgo
OBSAZENÍ
Na základech komorního sboru Versus (z latinského versus, tj. směrem k, do, obrat, otáčení, brázda, řádka, řada, verš), který v Brně působí od roku 2009 pod vedením Vladimíra Maňase, vznikl pro uvedení Stoltzerových a Josquinových motet vokální kvintet. Role uměleckého vedoucího je v tomto případě spíše organizační, protože z hlediska interpretačního pojetí jde o společné dílo zkušených hudebníků, pedagogů a sbormistrů. Kombinace cinku a trombónů je využitá nejen k podpoře zpěvních hlasů, ale také k odlišení vnitřních částí jednotlivých motet.
Ensemble Versus, komorní sbor pro duchovní hudbu
Ivana Píchová a Magdalena Dostálová, discantus
Ondřej Múčka j. h., altus
Vladimír Maňas, tenor
Libor Skokan, bassus
Radovan Vašina, cink
Pavel Novotný a Eduard Tichý, trombon
K programu
Thomas Stoltzer se narodil kolem roku 1480 ve slezské Svídnici (Schweidnitz). Do počátku 16. století byla běžná dráha hudebníka – intelektuála spjata s církevní kariérou. Také Stoltzer dosáhl kněžského svěcení a působil jako kaplan ve slezské metropoli Vratislavi (Breslau), kde se stal příznivcem reformačního učení Martina Luthera. V roce 1522 jej český a uherský král Ludvík Jagelonský jmenoval svým dvorním kapelníkem v Budíně. Nejspíše hrozba turecké invaze (sám král zahynul roku 1526 v bitvě u Moháče a Osmané o rok později poprvé obléhali Vídeň) jej přiměla ke hledání nového působiště, kterým se měl stát dvůr Albrechta Pruského v Královci. Stoltzer tam však nedoputoval, podle smuteční básně se utopil v Dyji poblíž Znojma.
Vícedílná moteta na latinské žalmové texty psal Stoltzer pod vlivem reformačních myšlenek, které se projevily i v jeho motetech v německém jazyce, což byla tehdy velká novina. Tiskem se jeho skladby šířily až posmrtně, a to především v Sasku a okolních oblastech. Čtyřhlasé mše, dochované v brněnských rukopisech z poloviny 16. století, však svědčí o tom, že jeho tvorba byla oblíbená i v prostoru mezi Dolními Rakousy a jižní Moravou, kde mohl být Stotzer stále chápán jako domácí skladatel. Oproti tomu Josquin Desprez (z. 1521) byl ve stejné době považován za knížete všech hudebníků a ocenění jeho tvorby Martinem Lutherem zajistilo stálou přízeň jeho skladbám v celé střední Evropě až do sklonku 16. století (velký počet mší se rovněž dochoval v Brně). Nádherná Stoltzerova moteta proto v programu zaznějí v konfrontaci s výběrem nejslavnějších děl Josquinových: oblíbeným čtyřhlasým motetem Ave Maria a vůbec nejstarším vícehlasým zhudebněním středověké sekvence Stabat Mater. Tu Josquin uchopil jako rozsáhlé dvoudílné moteto pro pět hlasů, kde v tenoru (v našem nastudování v podání trombonu) zní ve velmi dlouhých notách melodie staršího chansonu (písně) o opuštěné a zklamané ženě.
