Pondělí 13. 6. 2016 v 19.00, Reduta (Mozartův sál), Zelný trh 4, Brno
Milan Paľa, housle
Jan Jiraský, klavír
Martin Opršál, bicí nástroje
Gabriela Tardonová, dirigentka
ProART Company, umělecký vedoucí, choreograf Martin Dvořák
Tančí Irene Bauer, Martin Dvořák, Zdenek Konvalina, Tereza Lepold Vejsadová a Lukáš Lepold
Červnovým koncertem z děl pobaltských autorů pokračuje Ensemble Opera Diversa ve své snaze o neotřelé programy a co nejúčinnější zprostředkování citového náboje jednotlivých skladeb. Tentokrát poprvé s renomovaným tanečním souborem ProART Company.
K nejznámějším dílům programu bezesporu náležejí skladby Arvo Pärta (nar. 1935). První verzi Fratres (bratři) napsal Pärt už v roce 1977 a posléze vytvořil několik verzí v různém obsazení, mezi nimiž svou mohutností a naléhavostí ční verze pro sólové housle, bicí nástroje a smyčce. Houslista Milan Paľa a hráč na bicí nástroje Martin Opršál jsou zárukou nevšedního a silného zážitku. V bohatém seznamu filmů, v nichž Fratres znějí, je tím nejzajímavějším či nejpříznačnějším film Paula Thomase Andersona There will be blood (2007, česky Až na krev). Fratres lze také chápat jako kontrast mezi horečným úsilím a nadpozemským klidem, jako ztvárnění rozporu mezi okamžikem a věčností. Ve skladbě Wallfahrtslied (Píseň k pouti) pro smyčce a mužský sbor unisono pak Pärt dává zaznít slovům žalmu 121: Pozvedám své oči k horám: Odkud mi přijde pomoc? Pomoc mi přichází od Hospodina, on učinil nebesa i zemi. Právě především v Pärtových skladbách se představí ProART Company, s níž vystoupí i emeritní sólista Anglického národního baletu Zdenek Konvalina.
Ensemble Opera Diversa se dlouhodoběji věnuje také dílu dalšího estonského skladatele Toivo Tuleva (nar. 1958), jehož Cadenza II pro smyčce program otevře, a lotyšského autora Pēterise Plakidise (nar. 1947), poprvé představeného v Brně roku 2011 v rámci diversního koncertu v Besedním domě. Vedle jeho Hudby pro klavír, tympány a smyčce však v české premiéře zazní také Concerto-ballade pro dvoje housle, klavír a smyčce.
Program:
Toivo Tulev: Cadenza II pro smyčce
k choreografii:
Krajina jako zahrada těl, zahrada pokušení Hieronyma Bosche.
Abstraktní uchopení forem a kontur slavného malíře v pohybovém rukopisu tří tanečníků.
I tělo oproštěné od divadelních emocí v sobě nese pocit, který působí na diváka. O jeho obsahu však může rozhodovat i divák, nejen umělec sám.
Pēteris Plakidis: Hudba pro klavír, smyčce a tympány
Arvo Pärt: Wallfahrtslied pro smyčce a mužský sbor unisono
Tam, kde končí naše fyzické tělo, začíná tělo metafyzické. Na hranici těchto dvou sfér se nese jednoduše strukturovaný a vystavěný duet dvou zralých tanečníků, kteří sdělují nejen těly, ale píší i mezi jejich řádky.
Arvo Pärt: Fratres pro sólo housle, smyčce a bicí
Dva kontrasty – dvou těl, dvou přátel, dvou forem, dvou energií, dvou pohybových rukopisů, různých tanečních technik. Setkání kolegů po dvaceti letech, společné i vzdálené cesty a osudy, které se protnou v deseti minutách této geniální skladby.