Mýty a báje

20. února 2024 v 19:00, Dům pánů z Kunštátu v Brně

První letošní orchestrální koncert Ensemble Opera Diversa propojuje různorodé mytické náměty v uceleném dramaturgickém konceptu. Staví vedle sebe antické náměty a svět J. R. R. Tolkiena, zkazky o bájných činech a zemích. ‚V české premiéře zazní elegie o zemi Thúlé od Tõnu Kõrvitse, stejně tak oceněné hudební převyprávění Íkarova příběhu z pera Masona Batese. České premiéry doplní dílo „diversního skladatele“ Jana Nováka, a sice jeho kytarový koncert pro Eurydiku. Na závěr bude uvedena světová premiéra „tolkienovské“ skladby mladého autora Adama Závodského, která vznikla na objednávku souboru.
Koncert, který se odehraje pod taktovkou Patrika Červáka, doplní sugestivní improvizovaný videoart Tomáše Hrůzy. Sólově se představí dvorní diversní kytarista Vít Dvořáček.

Program:

Tõnu Kõrvits: Elegies of Thule pro smyčce (2007) ČESKÁ PREMIÉRA
Jan Novák: Concentus Eurydicae pro kytaru a smyčce (1971)
Mason Bates: The Icarian Rhapsody pro smyčce (1999) ČESKÁ PREMIÉRA
Adam Závodský: Ainulindalë pro komorní orchestr (2023) PREMIÉRA

Účinkující:

Vít Dvořáček kytara
Tomáš Hrůza videoart
Ensemble Opera Diversa, vedoucí orchestru Jan Bělohlávek
Patrik Červák dirigent

Vstupné na koncert je dobrovolné.

John Ronald Reuel Tolkien svému výtvoru – fiktivnímu světu Středozemě – věnoval většinu své neakademické tvůrčí energie. Jednotlivé národy a entity obývající tento svět mají své vlastní jazyky, svou historii a kulturu, svou vlastní mytologii. Relativně krátký text pojmenovaný Ainulindalë (v jednom z Tolkienových fiktivních jazyků „Hudba Ainur“) je první částí svazku s názvem Silmarillion a vypráví o stvoření Světa.

Právě tento příběh se stal podkladem pro mou skladbu komponovanou v podzimních měsících roku 2023, která ovšem není a ani se nesnaží být popisnou. Její tři věty jsou spíše jakýmisi hudebními ilustracemi inspirovanými třemi konkrétními momenty z mýtického příběhu; a tyto tři obrazy jsou spojeny v jeden souvislý hudební celek.

Podle Janova evangelia stálo na počátku Slovo; Tolkien tvoří svůj fikční svět skrze Hudbu. Prolog (Largo tranquillo) začíná osamělými tóny kontrabasů, které zaznívají do Prázdna – to nejvyšší entita/božstvo Ilúvatar zpívá své první téma vykvétající z nejnižšího tónu E, na nějž posléze navazují Ainur (jakési andělské bytosti). Každý z nich pak zpívá svou vlastní melodii inspirovanou úvodními tóny – první věta je vlastně sledem variací, které prochází jednotlivými sekcemi orchestru (od sólového violoncella přes violy až po housle).

Do této harmonie nečekaně vpadne nový energický prvek a započne Concerto (Presto furioso), kde se kytara, až doposud pouze barevná součást orchestru, postaví do opozice vůči ostatním a začíná souboj (lat. concertare = bojovat, hádat se). Kytara zde symbolizuje Melkora, zjednodušeně řečeno jakéhosi „padlého anděla“, který záměrně kazí práci svých andělských kolegů. Svým prvním tématem připomínajícím vojenský pochod strhává ostatní; po chvíli na něj navážou první housle tématem s názvuky chorálu Dies irae nad ševelením kontrabasů. Dvě kontrastní, ale vnitřně příbuzná témata – hudba si sama řekla o sonátovou formu. Chaos je stupňován v provedení a vrcholí v repríze v podobě disonantní katarze.

S vyčerpáním z bitvy přichází nová hymnická hudba ve smyčcích a třetí věta – Canto (Andante espressivo), tedy „zpěv“. Kytara opouští svou sólovou roli a vplývá zpět do zbytku souboru. Pozornost se přesouvá na po chvíli se objevivší sólový klarinet znějící z dálky – to Ilúvatar zastavil bojující Ainur a ukázal jim, co mezi tím společně vytvořili. Uprostřed Prázdna se vznáší Svět. Jak světlo, tak temnota se spojily ve společném díle, vše bylo již obsaženo v prvních tónech Ilúvatarova tématu,
i Melkorův vzdor. Však také kytara zněla již v prvních taktech skladby společně s kontrabasy. A stejně se Hudba Ainur také uzavírá po rozplynutí se v akordu Es dur.

Adam Závodský

Adam Závodský (* 1996) je příbramský rodák. Od dětství se věnuje hře na klavír – nejprve navštěvoval ZUŠ v Březnici pod vedením Přemysla Zíky, posléze absolvoval českobudějovickou konzervatoř ve třídě Magdy Štajnochrové a JAMU pod vedením prof. Jana Jiraského, kde v současnosti pokračuje ve studiu v doktorském studijním programu (jeho teoretickým zaměřením je klavírní dílo finského skladatele Einojuhaniho Rautavaary). Je laureátem Mezinárodní soutěže Leoše Janáčka, kde v roce 2022 také obdržel cenu za nejlepší interpretaci Janáčkových skladeb. Od roku 2023 je zařazen na prestižní Listině mladých umělců Nadace Českého hudebního fondu. Autorské hudební tvorbě se také věnoval již
od raného věku; posléze skladbu vystudoval na Pražské konzervatoři ve třídě Jiřího Gemrota. Jeho skladby zazněly
na koncertních pódiích v tuzemsku, ale také v Rakousku nebo v Dánsku. Hudebně vychází z neoklasicistní
a postromantické estetiky, jež se snaží kombinovat s postmoderní, případně metamoderní uměleckou filosofií. Kromě interpretační a kompoziční činnosti působí též pedagogicky na ZUŠ PhDr. Zbyňka Mrkose v Brně a na Metodickém centru při KKI JAMU. Příležitostně také píše odborné texty pro server OperaPlus.

Vít Dvořáček (* 1995) pochází z Brna. Na kytaru začal hrát v šesti letech na ZUŠ Františka Jílka v Brně a jeho první učitelkou byla Alena Blažíčková. Vystudoval Brněnskou Konzervatoř ve třídě Vladislava Bláhy a na svém absolventském koncertě provedl se symfonickým orchestrem konzervatoře Concierto de Aranjuez od španělského skladatele Joaquína Rodriga. V roce 2021 absolvoval Akademii múzických umění v Praze pod vedením Pavla Steidla a Petra Saidla. V letech 2018 až 2020 byl jako člen Dua CD zapsán na Listině mladých umělců ČHF. Ve svém repertoáru se zaměřuje zejména
na hudbu 20. století se zvláštním důrazem na české autory (Jana Obrovská, Jan Novák, Ivan Zelenka ad.), ale i na velká díla světových skladatelů (například Benjamin Britten, Lennox Berkeley, Mario Castelnuovo-Tedesco). Realizuje se
i pedagogicky: kytaru vyučuje na brněnské ZUŠ F. Jílka, působil i na Konzervatoři Jaroslava Ježka a Konzervatoři Jana Deyla v Praze. S Diversou nahrál Novákův Concentus Eurydicae na CD Jan Novák vol. 3 (2019). Kromě sféry klasické hudby je aktivní i na folkové scéně, jako kytarista a zpěvák působí v kapelách D.N.A. Brno a Vína.

Tomáš Hrůza (* 1979) v letech 1993–1998 působil jako scénograf a osvětlovač ve Studiu Dům při Divadle Husa na provázku (pod vedením Evy Tálské). Vystudoval střední školu v oboru mechanika a programátor CNC strojů, dále absolvoval studium na Fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně obor Video-Multimedia-Performance (Keiko Sei, R. Fajnor, P. Rónai). Zabývá se realizacemi interaktivní generativní grafiky a videa pro živá hudební vystoupení (spolupracoval s hudebníky jako Michal Mariánek, Ensemble Marijan, Vít Zouhar) a realizací scénických videoprojekcí. Svou autorskou tvorbu prezentoval na festivalech jako například AUDIO ART Festival 2004, Festival Next Wave 2004, Entermultimediale 2005. Od roku 2003 se podílí vizuální tvorbou na realizaci scénických projektů s režiséry Magdalénou Švecovou, Roccem Rapplem, Jiřím Nagy, Alenou Vaňákovou, Zdeňkem Plachým, Romanem Groszmannem, Vladimírem Morávkem, Jiřím Nekvasilem, Tomášem Studeným, J. A. Pitínským a Jiřím Heřmanem. S divadly spolupracuje také jako certifikovaný expert na media servery a odbavovací systémy Christie Pandoras Box. Pedagogicky působí na FaVU VUT v Brně v ateliéru Herních médií a Kabinetu audiovizuálních technologií a externě přednáší i pro Hudební fakultu Janáčkovy akademie múzických umění.

Patrik Červák (* 1992) vystudoval společně s gymnáziem i českobudějovickou konzervatoř, obory klavír a klarinet.
Je absolventem magisterského studia Hudební fakulty JAMU, obor dirigování orchestru u MgA. Jakuba Kleckera.
V současnosti je posluchačem doktorského studia Masarykovy univerzity, obor hudební věda (školitel prof. Miloš Štědroň), pedagogicky působí na brněnské konzervatoři a Hudebním gymnáziu v Českých Budějovicích. Coby klavírista koncertoval v České republice (Smetanova Litomyšl, MHF Český Krumlov, MHF Úštěk, Třeboňská nokturna, Moravský
podzim), ale i v Rakousku, Německu či Francii. Jako klavírista také spolupracoval s Divadlem Husa na provázku
a od roku 2016 působí jako externí pianista Filharmonie Brno. Je rovněž klavíristou a uměleckým vedoucím komorního uskupení Francisextet. Svou dirigentskou dráhu započal v roce 2015 u amatérských orchestrů, profesionálně se však dirigování věnuje až od svého nástupu na JAMU v roce 2017. V roli dirigenta i klavíristy se pravidelně objevuje
na výchovných i abonentních koncertech v Jihočeské filharmonii, dále vystupuje například s orchestrem Jihočeského divadla či Moravskou filharmonií Olomouc. Zúčastnil se dirigentských kurzů a masterclass pod vedením Tomáše Netopila, Marka Stringera, Dennise Russella Daviese či Tomáše Hanuse a v Národním divadle Brno působil jako asistent dirigenta. S Diversou spolupracuje pravidelně jako klavírista, příležitostně jako korepetitor; jako dirigent před orchestrem stane podruhé, premiérou byly Tance v zahradách (2022).

Ensemble Opera Diversa je umělecký soubor, který se soustředí na objevné hudební a divadelní programy. Během více než dvacetiletého působení se ze souboru vyvinula hudební společnost, jež ve vlastní produkci organizuje kolem dvou desítek vystoupení ročně, a to především v domovském Brně. Jedinečnost souboru je z části způsobena jeho trojjediností — autorské hudební divadlo, orchestrální nebo komorní koncerty se zajímavou dramaturgií a koncerty komorního sboru Ensemble Versus. Během podzimu 2022 navíc v rámci souboru vzniklo smyčcové kvarteto Diversa Quartet věnující se především tuzemské i zahraniční soudobé kvartetní tvorbě. K tomu těleso se svou kmenovou dirigentkou Gabrielou Tardonovou iniciuje nebo se podílí na tvorbě CD nosičů či rozhlasových nahrávek. Svou dramaturgií, podněcováním nových skladeb i interpretačním nasazením soubor usiluje o dialog s otevřeným posluchačem.

Děkujeme za recenze Tereze Opálkové pro portál Brno – město hudby a Karle Hofmannové pro portál Klasikaplus.cz.

Koncert se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, statutárního města Brna a Ochranného svazu autorského.